|
|
Studium vlivu způsobu chovu slepic na obsah vybraných chemických složek vajec
Michalec, Adam ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Táto diplomová práca je zameraná na analýzu žĺtkov a bielkov zo slepačích vajec pochádzajúcich z rozdielnych druhov chovov v Českej republike za pomoci troch analytických metód. Na určenie bielkovín bola použitá Kjeldahlova metóda, na stanovenie tukov zas poslúžila Soxhletova metóda a na prvkovú analýzu optická emisná spektrometria s indukčne viazanou plazmou ICP-OES. V teoretickej časti je popísaná história chovu sliepok, označovanie a rozdeľovanie vajec a zloženie vajec na základe rôznych aspektov. Hlavným bodom bolo rozdelenie vajca na žĺtok a bielok a jeho následné popísanie po chemickej a fyziologickej stránke. Uvedený je tiež princíp použitých metód. Experimentálna časť sa zaoberá prípravou vzoriek, kalibračných roztokov a postupom analýzy. Vo výsledkoch a diskusii sú spracované všetky výsledky, štatisticky vyhodnotené a porovnané s literatúrou. Na analýzu bolo použitých jedenásť rôznych druhov vajec z Českej republiky patriacich do šiestich rôznych kategórii.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících reprodukční vlastnosti nandu pampového
Muchová, Tereza
Tato diplomová práce je zaměřena na rozbor dílčích vlivů, které mají dopad na reprodukci nandu pampového. Řeší detailní popis těchto nejčastějších faktorů, kterými jsou ustájení zvířat, výživa, roční období, klimatické podmínky, genetika a následný odchov kuřat. Vynechán není ani anatomický popis reprodukčních orgánů u obou pohlaví a seznámení čtenáře se sociálním chováním tohoto zvířete. Součástí je také etologické pozorování určených jedinců, jež je soustředěno na vliv ročního období a pohlaví vůči různým denním aktivitám. V poslední řadě je provedena analýza vajec, kterou zahrnuje celková snáška samice, líhnivost, oplozenost a embryonální mortalita. Dodatkem k celé práci je doporučení opatření, která by případně mohla pomoci daným chovatelům se zlepšením úrovně reprodukce.
|
|
| |
|
|
Kvalitativní ukazatele vajec z různých druhů chovu
HUBKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývala vlivem forem chovu na vybrané kvalitativní ukazatele slepičích vajec. Pozorované vzorky vajec pocházely z podestýlkového, výběhového, bio a domácího chovu. Hodnocenými parametry byly - porušenost a čistota skořápky, výška, stálost a poloha vzduchové bubliny, průhlednost a tuhost bílku, pohyblivost a poloha žloutku, viditelnost zárodku, hmotnost, důkaz čištění, výskyt masových skvrn, index žloutku a tuhého bílku, Haughovy jednotky a tloušťka skořápky. Zjištěné hodnoty nebyly významně odlišné a pohybovaly se v blízkosti průměrných hodnot.
|
|
|
Porovnání kvalitativních ukazatelů slepičích vajec z různých druhů chovu
ŠTĚPÁN, Stanislav
Předkládaná bakalářská práce se zabývala porovnáním kvalitativních ukazatelů slepičích vajec z různých druhů chovu. K porovnání byly využity vzorky z klecového, halového a volného (domácího) chovu. Z každého chovu bylo použito 10 vajec. Hodnoceny a porovnány byly následující kvalitativní ukazatele - hmotnost vajec, neporušenost skořápky, výška vzduchové bubliny, tvarové indexy (index tvaru a in-dex vejčitosti), výskyt krevních a masových skvrn, index tuhého bílku a žloutku, ja-kost vajec vyjádřena v Haughových jednotkách a tloušťka skořápky. Vejce z jednotlivých chovů byla podobná tvarem, ale nejvíce se lišila velikostí a hmotností, hmotnost byla naměřena od 49 do 91 g. Poškozenou skořápku měly dva vzorky. Výška vzduchové bubliny se pohybovala mezi 2 až 4 mm. Hodnoty indexu tuhého bílku se nacházely v rozmezí 0,06-0,16 a indexu žloutku mezi 0,39-0,51. Haughovy jednotky dosáhly hodnot 74-107. Tloušťka skořápky se nacházela v rozmezí 0,37-0,47 mm. Všechny zjištěné výsledky se pohybovaly v průměrných hodnotách nebo v jejich blízkosti.
|
|
|
Kuřecí embrya jako inkubátor pro pomnožení parazitů rodu Cryptosporidium
SCHULZOVÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry může infekce kuřat ve stadiu embrya zvýšit produkci oocyst rodu Cryptosporidium následně vylíhnutými kuřaty. Devítidenní kuřecí embrya a jednodenní kuřata byla experimentálně infikována různými dávkami oocyst Cryptosporidium baileyi a Cryptosporidium parvum. Po vylíhnutí měla všechna kuřata prokazatelnou infekci a velikost infekční dávky neměla vliv na průběh infekce. Kuřata infikovaná jako embrya vylučovala oocysty ihned po vylíhnutí a v průběhu infekce vylučovala výrazně více oocyst než kuřata infikovaná ve stáří jednoho dne. U kuřat infikovaných jako embrya byl druh C. baileyi nalezen ve všech orgánech s výjimkou mozku, s nejvyšší infekcí v průdušnici a jícnu, a C. parvum byl nalezen pouze v gastrointestinálním traktu a průdušnici, s nejvyšší infekcí ve střevech a kloace. U jednodenních kuřat byl druh C. baileyi nalezen pouze v gastrointestinálním traktu a průdušnici, s nejvyšší infekcí ve střevech. Kuřata infikovaná C. baileyi jako embrya uhynula do 16 dnů po vylíhnutí. Všechna ostatní kuřata infekci ztratila během 13-25 dnů. Na základě těchto zjištění by mohla být infekce kuřecích embryí využita jako finančně efektivní laboratorní model pro produkci kryptosporidií.
|
|
|
Lokalizace maternálních RNA ve vajíčcích a časných embryích
Šimková, Kateřina ; Šindelka, Radek (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Určení stavby tělního plánu díky asymetrickému rozložení maternálních RNA a proteinů bylo studováno u mnoha živočišných druhů. Během oogeneze si živočichové vytváří zásoby těchto RNA a proteinů, které využívají pro regulaci embryonálního vývoje, a to až do znovuzahájení transkripce z embryonálního genomu. V této diplomové práci jsem se věnovala především identifikaci asymetricky rozmístěných RNA v časných embryích obojživelníka Ambystoma mexicanum, které stojí za určením animálně-vegetativní osy. V druhé části mé práce jsem se také pokusila identifikovat asymetricky rozmístěné RNA ve 2 a 4 buněčném embryu, které by mohly stát za určením dalších tělních os - dorzo-ventrální a levo-pravé. Pomocí RT-qPCR tomografie se mi úspěšně podařilo stanovit lokalizační profil vybraných maternálních RNA podél A-V osy a v jednotlivých blastomerách 2 a 4 buněčného embrya. Dále se nám pomocí RNA-seq podařilo získat celkový obraz transkriptomu časných embryí, který nám ukázal, že se během časného vývoje odehrává řada změn. Tyto události jsem rozdělila do tří kategorií: relokalizace RNA, syntéza RNA před aktivací embryonální transkripce a degradace RNA v časném vývoji. Zajímavé zjištění bylo odhaleno ve skupině RNA degradovaných během časného vývoje, která obsahuje řadu genů, které mají u Xenopus laevis a dalších...
|
|
|
Role integrinů během přípravy gamet k oplození a jejich vzájemné interakce
Foldynová, Veronika ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Integriny jsou heterodimerní transmembránové glykoproteiny, které představují velkou sku- pinu receptorů buněčné adheze podílející se na interakcích buněk, buňky a extracelulární matrix a interakcích buňky s patogenem. V současné době je u savců známo 24 různých inte- grinových heterodimerů. Podílejí se na široké škále procesů jako je imunitní odpověď, řízená migrace lymfocytů, agregace krevních destiček, také při hojení ran, buněčné diferenciaci, migraci, proliferaci a samotném přežití buněk. Integriny byly detekovány i na germinálních buňkách a dnes je známé, že hrají důležitou roli i v reprodukčních procesech jako je oplození, implantace embrya a embryonální vývoj. Hlavní náplní této bakalářské práce je seznámení s integriny z pohledu reprodukce, fyziologie integrinů, výskytu a lokalizace jednotlivých pod- jednotek u samčích a samičích gamet savců. Významná část práce je věnována diskuzi role integrinů u gamet, a to jak během maturačních procesů (dozrávání vajíčka ve vaječníku, kapacitaci a akrozomální reakce spermie), tak i při migraci spermie, tvorbě oviduktálního rezervoáru i jejich přímé a nepřímé zapojení do vazby a fúze gamet při oplození. Klíčová slova: integriny, spermie, vajíčko, fúze, oplození
|
|
|
Gametogeneze a oplodnění u člověka
Crhová, Michaela ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Cílem bakalářské práce je seznámení se s tématem gametogeneze a oplodnění u člověka. Byla provedena rešerše dostupné literatury. Práce stručně vysvětluje buněčný cyklus a typy buněčného dělení. Zaměřuje se především na meiózu neboli redukční dělení, které je nezbytnou součástí pohlavního rozmnožování a zajišťuje přežití druhu. Detailně popisuje průběh tohoto dělení a vysvětluje mechanismus vzniku geneticky odlišných buněk. Buňky vznikající meiózou se nazývají gamety, jinak označované jako zárodečné buňky. Jejich produkce je základní podstatou pohlavního rozmnožování. Předkládaná práce přibližuje téma v kontextu evoluční biologie a vysvětluje jeho význam pro život na Zemi a pro přežití druhu. Hlavním tématem práce je vznik a dozrávání zárodečných buněk u člověka. Pro tento proces se běžně používá termín gametogeneze. Poskytuje ucelený popis pohlavního systému obou pohlaví a postupného dozrávání zárodečných buněk v gonádách až po vznik zralých pohlavních buněk u muže a ženy. Věnuje se stavbě obou gamet - spermie i vajíčka a významu jejich jednotlivých částí pro správný průběh oplodnění. Rozebírá jednotlivé cykly umožňující dozrávání ženských pohlavních buněk a jejich vzájemnou provázanost. V kontrastu k této periodicitě je dále vysvětleno plynulé dozrávání pohlavních buněk u muže. Práce poskytuje...
|
|
|
Variability of the domestic chicken breeds in selected immunological traits of hen and egg
Bílková, Barbora ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent) ; Trefil, Pavel (oponent)
v českém jazyce Imunitní systém ptáků je komplexním systémem obranných mechanismů zamířených proti širokému spektru patogenních nákaz. Dle koevolučních modelů je variabilita v imunitním systému hostitele naprosto zásadním parametrem poskytujícím schopnost adaptace a zlepšování těchto obranných mechanismů při neustálém selekčním tlaku ze strany patogenů. Kur domácí (Gallus gallus f. domestica) je často využívaným modelovým druhem v biologii ale zároveň také jedním z nejdůležitějších hospodářských zvířat, jak pro produkci masa, tak i vajec. Pro výzkumné účely jsou ale bohužel ve většině případů používány inbrední linie kura domácího a moderní drůbeží produkce je spojena s jednostranným šlechtěním směrem k vysoké produktivitě plemen. To vede ke ztrátám vnitro-populačního polymorfismu slepic. Ovšem právě v případě hospodářských zvířat je hledání a rozšiřování zdrojů imunologické variability pro účely zesílení resistence proti patogenům naprosto zásadní z hlediska udržení zdravé populace drůbeže a biologické nezávadnosti jejích produktů. Požadovanou imunologickou variabilitu můžeme hledat u morfologicky vysoce rozrůzněných tradičních plemen kura domácího, která se po staletí vyvíjela pod vlivem nejrůznějších selekčních tlaků. V mojí dizertační práci jsem popsala variabilitu ve vybraných imunologických...
|
host ::
RSS.